19. 3. 2019


Ahojte,

tentokrát přicházím s knihou, kterou jsem přečetla během února. Jedná se o Hastrmana od Miloše Urbana. Kniha byla vydána v roce 2001, minulý rok se také dočkala svého filmového zpracování a určitě jste Hastrmana zaregistrovali i v kinech. Nebudu vám lhát. Vzhledem k tomu, že se na blog snažím dávat knížky, které mohu opravdu jen doporučit, trošku jsem u Hastrmana váhala. Některé pasáže mě moc nebavily a hlavní dva hrdinové - venkovská dívka Katynka a hastrman, čili baron de Caus, a jejich vtah mezi nimi mě absolutně nezajímal a nezaujal. Na druhou stranu, tohle asi nebylo to hlavní, čemu se román věnuje a co měl předat. A jakkoliv zní v anotaci pojem ekoterorismus s prominutím stupidně, výstižnější slovíčko by se asi nedalo použít.

Anotace:
Miloš Urban (1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí, ale tomu se u Miloše Urbana nikdo nediví. Pozoruhodné je, že próza, jež by se bez nadsázky dala označit za černou knihu ekoterorismu, je především knihou zelenou.
Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001 v kategorii próza.

12. 3. 2019


Ahojte.

Už je to delší dobu, kdy jsem viděla film, který by se mi líbil natolik, že bych o něm chtěla psát článek na blog (na druhou stranu je fakt, že se na filmy zas tak často nedívám). Konečně jsem ale našla počin, který za to dle mého názoru opravdu stojí. Je to film s názvem Malá Čarodějnice. Je to výtvor nový, z roku 2018 a byl i u nás v kinech. Pro mě bylo jakýmsi indikátorem kvality to, že je natočený podle stejnojmenné knížky (v němčině Kleine Hexe) napsané Otfriedem Preußlerem. Což je pán, který napsal například Čarodějova učně (u něm si můžete na mém blogu přečíst tu). Měla jsem ale strach, jaký film nakonec bude a do kina jsem nešla. Naštěstí ale německá produkce velice příjemně překvapila.

Děj:
Jen několik set let „mladá“ čarodějnice se chce podívat na slavný sabat, který se každoročně koná na vzdálené hoře. Její společník, starý moudrý havran Abraxas, jí to sice vymlouvá, ale malá čarodějnice ho neposlouchá. Pozoruje slavnost ukryta za keři, je však prozrazena a hlavní čarodějka baba Bimbula jí uloží, že se do roka musí stát dobrou čarodějkou. Dívenka se hned pustí do učení, a protože se má stát dobrou čarodějkou, koná při svém učení jen samé dobré skutky. Její kouzla sleduje s nevolí stará ježibaba Pingula, a když malá čarodějnice kouzlem pomůže dvěma dětem v pátek, kdy je přísně zakázáno kouzlit, pošle na ni za trest mráz a vánici. I toho však malá čarodějnice využije k dobru a uspořádá pro děti veselý karneval. A pak již nastane čas dalšího sabatu, kde malá čarodějnice musí složit mistrovskou zkoušku…(zdroj csfd)

5. 3. 2019


Ahoj. Tak se opět ozývám tentokrát s únorovým deníčkem. A proč se tu vůbec takto vypisuji? Nu, asi hlavně pro pobavení (ano, stále doufám, že to může být aspoň trochu zábavné a né jen trapné, kdyžtak dejte vědět do komentářů :D) nebo oddych ve volné chvíli, možná že zde najdete i nějakou tu inspiraci nebo nový podnět... A taky trochu kvůli sobě, však to znáte.

Únor byl pro mě časově náročnější. Na konci ledna jsem se děsila, jak to budu vše stíhat, ale nakonec to nebylo tak hrozné, jak jsem čekala.

Na začátku měsíce jsem si vytyčila nějaké body, které jsem pro sebe chtěla splnit. Jsou to spíše drobnosti.

1) přečíst alespoň 1 knížku
2) vyzkoušet 6 nových receptů
3) cvičit 3x týdně
4) 1 výlet do neznáma
5) hodně fotit

A jak to dopadlo?

19. 2. 2019


Ahojte.

Někdy nemám příležitost zajít si na oběd a navíc v různých kantýnách je většinou zboží předražené, když není předražené tak je jídlo nezdravé a když není nezdravé tak je předražené a tak stále dokola. Nu a proto si chystám často svačiny - mám to co mi opravdu chutná a ne za moc korun, sama si třeba oběd navařím doma.

Teď v únoru jsem ale svačinování myslím pozvedla na nový level. Na šicím stroji jsem si ušila látkový pytlík  (který měl prvotně sloužit místo mikrotenových sáčků při nákupech, ale dá se využít tak i tak).

A pak jsem narazila na blbuvzdorný  návod (což bylo přesně to co jsem potřebovala) na povoskovaný svačinový ubrousek, který je díky vosku dobře stíratelný, drží dobře tvar a zabalíte do něj kde co. Určitě jste už o této vychytávce slyšeli.

12. 2. 2019

                                                  
 Ahojte...

Vzhledem k tomu, že rubrika Produkty zeje prázdnotou a jeden dobrý výrobek jsem teď vyzkoušela, rozhodla jsem se vám o něm napsat.

Jak jste si asi přečetli z nadpisu, jedná se o deodorant značky JĀSÖN tuhé konzistence. Firmu budete asi znát. Zaměřuje se na přírodní a zdraví nezávadnou kosmetiku od roku 1959. Zakládá si na kvalitních přírodních surovinách. Také je veganská, odmítá testování na zvířatech (což potvrzuje to, že má certifikát Leaping bunny). Místo toho své produkty podrobuje rozsáhlým laboratorním testům.