Ahoj. Tak se opět ozývám tentokrát s únorovým deníčkem. A proč se tu vůbec takto vypisuji? Nu, asi hlavně pro pobavení (ano, stále doufám, že to může být aspoň trochu zábavné a né jen trapné, kdyžtak dejte vědět do komentářů :D) nebo oddych ve volné chvíli, možná že zde najdete i nějakou tu inspiraci nebo nový podnět... A taky trochu kvůli sobě, však to znáte.

Únor byl pro mě časově náročnější. Na konci ledna jsem se děsila, jak to budu vše stíhat, ale nakonec to nebylo tak hrozné, jak jsem čekala.

Na začátku měsíce jsem si vytyčila nějaké body, které jsem pro sebe chtěla splnit. Jsou to spíše drobnosti.

1) přečíst alespoň 1 knížku
2) vyzkoušet 6 nových receptů
3) cvičit 3x týdně
4) 1 výlet do neznáma
5) hodně fotit

A jak to dopadlo?

1) přečíst alespoň 1 knížku :)
Přečetla jsem Hastrmana, 400 stránek, ale určitě toho času nelituji.
2) vyzkoušet 6 nových receptů :)
Já měla vždy mindrák, že neumím vařit, tak se s tím snažím něco dělat. Někdy to byla spíše jídla, která nevařím tak často a už jsem jednou nebo dvakrát zkoušela ... Ale i tak beru za splněné.

3) cvičit 3x týdně :(
Nesplnila jsem ani přibližně...
4) 1 výlet do neznáma :)
Výlet do Brněnských Stínadel a ze Soběšic do Bílovic nad Svitavou u Brna.
5) hodně fotit :)
I to se myslím že povedlo.

A co dál???

Tvoření
Začátkem měsíce jsem dostala kreativní záchvat, jaký tu dlouho nebyl. Jako svůj největší úspěch (za který se klidně poplácám po rameni) je, že jsem rozjela šicí stroj, který stál už mnoho let v koutě. Irwin je totiž co se kreativních činností týká tvor levoploutvý (proto to mohutné plác plác po zádech). A vůbec mi nevadí, že všechny tyto kreativní činnosti byly téměř blbuvzdorné. Dokonce jsem během zápalu tvoření rozbila nůžky na tři kusy o.O

Do půlky února jsem měla plno různých plánů, co se tvoření ale i ostatních věcí týče. Začala jsem být pěkně nervózní z toho, že vše nestíhám. Nu a pak jsem po přečtení článku od Radky na Introvertním světe trochu zbrzdila hormón, jinak by mi dost možná hráblo. Ale, stále se musím hlídat. Musím si neustále připomínat, že vše nejde stihnout hned a den má jen 24 hodin. Možná i kvůli tomu jsem minulé úterý nezveřejnila článek. Měla jsem jeden napsaný, ale zase tolik se mi nelíbil, tak jsem si řekla, že to nebudu lámat přes koleno. Poslední únorový týden ale přišel opačný extrém - nechtělo se mi vůbec ale vůbec nic, a kdybych mohla, asi bych jen zůstala zalezlá v posteli.

Šatník podle Marie Kondo
V lednovém deníčku, jsem vám psala, jak jsem si poskládala oblečení podle Marie Kondo. Můžete si o tom přečíst tu. A jaké to je s takto poskládanými věcmi fungovat???

Upřímně, člověk si safra rozmyslí, kolik oblečení roztahá, protože při představě, jak to budu vše pěchovat, teda skládat zpátky, mě vždy trochu polije pot :D Ale za tu delší údržbu to stojí. Přehled mám naprosto perfektní a nosím i věci, které bych zdárně ignorovala vzhledem k zahrabání na dně mých skříní. Také to celé působí úhledným dojmem a to jsou pro mě převyšující plusy. Takže za jeden měsíc testování můžu jen doporučit. Dokonce jsem si tímto způsobem uspořádala i spodní prádlo a ponožky (ano, informace, kterou jste všichni nutně potřebovali vědět).

„Beauty“ chvíle
Tohle je spíše pro pobavení. Abyste věděli, strašně mě nebaví barvení vlasů. Ale na začátku února jsem si řekla, že už je to fakt potřeba. Od sousedky jsem dostala barvu na vlasy, kterou by prý nevyužila - bingo, fajnová barva na vlasy zdarma. Tak smíchám všechny ingredience, patlám, patlám. Bylo mi trošku divný, že nemám fleky všude možně, jak se mi často stává, ale budiž. Taky ta barva před umytím nic moc, taková nevýrazná. No uvidíme, až ji smyju. Při umývání mi přišlo, jak mám ty vlasy krásně jemné, hmmm to bude asi kvalitní barva, říkala jsem si.

No, už to zkraťme, kvalitní barva to nebyla, jen jsem barvící činidlo (nebo co to je) smíchala s kondicionérem. Přímo tubu s barvou na vlasy (která byla skoro stejná jak tuba s kondicionérem) jsem jaksi ignorovala, zatímco ona si hověla schovaná někde mezi ručníky. No nevadí, alespoň po dlouhé době vím, jakou mám přirozenou barvu vlasů.

Jak jsem se ale měla doopravdy?
Kdybych měla být upřímná, faktem je, že některé dny nálada nic moc (především ten poslední týden, kdy se mi nic nechtělo). O tom se tu ale nechci moc rozepisovat, dřív jsem to dělala a stejně to nikomu nic nepřineslo - mě ani žádnému zbloudilému čtenáři. Některé věci se holt musí zpracovat a až potom se o nich dá psát.

Možná bych vám mohla vyprávět ještě další úžasné story z mého života, ale asi vás úplně nechci otrávit nechutnou délkou článku (už teď mám pocit, že si tohle nikdo nemůže přečíst celé :D). Takže se mějte fajn a klidně se podělte, jaký byl váš 2. měsíc v novém roce.

Jen tak mimochodem, s koncem února nám začíná jaroooo (teda aspoň já to tak beru :D). Nejkrásnější období v roce ...

(fotku jsme si půjčila od mého desetiletého bráchy :) )

Ahoj Irwin.