Ono blogování je asi hodně o tom, že píšete o svém životě a nějaké blázny to buď baví, anebo vedete natolik zajímavý život, že to lidi obohacuje a inspiruje.

Vzhledem k tomu, že skončila první dvanáctina tohoto roku, mohu s čistým svědomím tento měsíc zhodnotit.

Předsevzetí
Leden byl pro mě docela fajn období. Zatím mě držela různá předsevzetí, když je čas, tak si do diáře sepisuji za každý den co jsem splnila a co mi udělalo radost (například si zapíšu, že jsem ten den cvičila nebo před spaním četla). Možná je to praštěné, ale alespoň to člověka donutí k nějaké aktivitě.

Minimalisticky
Co se týká nákupů, musím říct, že jsem si vyloženě pro sebe pro radost koupila tři věci - časopis o zdraví, samolepky do diáře, kterými si jej budu moct vyzdobit a plesové šaty. Z těch šatů mám trošku černější svědomí. Je fajn si občas koupit něco pro radost, ale když se nad šaty zamyslím, možná je ani tolik nevynosím, navíc jedny starší už mám. No uvidíme, třeba se příště polepším.

Úklid
Jednoho dne jsem si skládala oblečení a asi už mě přestalo bavit, jak bylo vše nepřehledné a rozházené, a tak ani nevím jak jsem začala skládat podle Marie Kondo. Začalo to kalhotami, pak mikiny a svetry, nakonec trička. Kdyby někdo neznal, vypadá to takto:

Když jsem o metodě slyšela poprvé, říkala jsem si, že se oblečení tímto způsobem bude špatně skládat, ale opak je pravdou. Předěláno jsem měla během chvíle. Zatím jsem ve fázi testování, pak dám vědět, jak to dopadlo...

Mimo komfortní zónu
Ano, v lednu jsem se vydala vcelku dost ze své komfortní zóny, vydala jsem se poprvé na víkend k přítelovým rodičům. Ale jsem za to moc ráda, je moc fajn, když člověk zažije zase něco úplně nového. Byli jsme na teraristické burze, takže plno plazů a rybiček a druhý den jsme se s přítelem vydali na běžky, na kterých jsem nestála myslím alespoň 4 roky. Tohle já miluju, jízda zasněženým lesem, poli, loukami, sledování zvířecích stop, za ty dvě hodiny na běžkách jsme nepotkali ani jednoho človíčka. A pili jsme z lesní studánky, lepší vodu jsem letos neměla.

Knihy
Já asi nejsem úplný knihomol. Moc ráda čtu, ale nejedu jednu knížku za druhou. A vůbec mi to nevadí. Za leden jsem tak přečetla pouze jednu knihu a to Zemi prokletých. Odehrává se v Rumunsku v 80. letech za dob komunismu, bohužel, kniha úplně nesplnila moje očekávání, i když náhled do odlehlé rumunské vesničky byl moc zajímavý. Z čeho mám ale dobrý pocit, tak že jsem si udělala po dlouhé době rezervaci v knihovně na knížky, které by myslím mohly být hodně zajímavé, tak uvidíme, jak to dopadne, když tak vám pak o nich napíšu.

Takhle nějak vypadá myslím si že zasloužený relax. A když nezdravě, tak většinou takhle...

Zkoušky
Pokud mám psát o svém životě, nemůžu vynechat zkouškové období. Absolvovala jsem jednu z nejtěžších zkoušek a pár profesorkám jsem myslím dokázala, že v té makovici taky něco mám.

Procházky
Další nedílnou součástí ledna bylo chození po venku. Ke konci měsíce nám v Brně nasněžila hromada sněhu a kupodivu i několik dní vydržel (což se tu moc nestává,sníh se spíš velice rychle promění v otravnou břečku). Také jsem to měla časově trochu volnější, takže opravdu několik hodin po venku zasněženou krajinou. To už dám ale spíše zvlášť jako menší fotočlánek.

Možná bych mohla v psaní pokračovat, ale tohle jsou pro mě asi hlavní body za leden a myslím, že to tak bohatě stačí.

Jinak, tohle jsem přesně já většinu měsíce ... :D

Kdybych to měla shrnout, leden byl pro mě skvělým obdobím. Snad to tak bude pokračovat, protože únor bude co se týká povinností nabitější. A co vy, jak jste si užili první měsíc v roce 2019?

Irwin