27. 11. 2019

Ze světa lesních samot (1892) - Karel Klostermann

Milí čtenáři a kolemjdoucí,

tak jsem konečně zase přečetla knížku, o které bych vám ráda napsala. Poslední necelé dva měsíce jsem se snažila číst, ale nešlo to - Cizinka, Mléko a med, Země příběhů ... Nic, nedostala jsem se ani do poloviny. Poprvé v životě jsem četla Bukowského... a zase nic. Asi za to mohlo i mé rozpoložení, ale prostě jsem se na žádnou knihu nemohla soustředit.

Až jsem celkem náhodou narazila na knihu Ze světa lesních samot od Karla Klostrmana. Příběh přes sto let tarý, necelých 100 stránek jsem se tou staročeštinou nemohla prokousat. Ale pak, pak to byla krása, člověk si té změně jazyku přivykne a čte se mu tak dobře, jako by nikdy nic jiného nečetl.

A člověka až zarazí, jakto, že je známých tolik věcí ze zahraničí, samá moderna, ale tohle nikdo nezná, nebo jsem jen neznalec? Takže jsem se zařekla, že musím přečíst více českých autorů.

Abych se ale dostala k obsahu knihy :)

Děj se odehrává v poslední čtvrtině 19. století, v oblasti Šumavy, kopce Luzného :) Zde žijí zdejší obyvatelé nelehkým životem - odloučeni v pusté krajině, mezi lesy, kde pořádně ani ptáček nezazpívá, v zimě zapadeni sněhem. A k lékaři je to několik hodin cesty. Kdo tu může žít? Revírník Kořán se svým příručím, tedy pomocníkem, hajný se svou rodinou a krásnou dcerou Katynkou a pár dřevorubců. Jak se jim v takové krajině může bývat? No není to úplně jednoduché.

Kniha zaznamenává radosti a strasti těchto osob, ale i každodenní obyčejné záležitosti. Ale i přes tyto každodenní záležitosti, je to hodně čtivé, z drsného kraje, ale s nenápadným nádechem romantismu.

Stáhla jsem na internetu do čtečky, takže pokud vás to zaujalo, v mžiku můžete číst také. A jen tak mimochodem, je to trilogie.

Momentálně mi začíná dovolená a přestože je prosinec  a člověk by si řekl, že na dovolenou nic moc, tak já se těším, dodělám si nějaké vánoční záležitosti jako cukroví, dárky, úklid, asi i někam vyrazím. Znovu se asi ozvu v nějakém tom listopadovém shrnutí...

Mějte se fajn, Irwin.

4 komentáře:

  1. Klostermana jsem nečetla, ale kupodivu to zas není tak zapomenutý autor a řada jiných českých autorů na něj ráda odkazuje, nebo aspoň ho uvádí jako inspiraci.

    OdpovědětVymazat
  2. Miluju české autory, pěkná díla má i Božena Němcová. Díky za tip:)

    supice
    www.supice.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za málo :) Četla jsem kdysi dávno Babičku, ale dobrý nápad, něco jiného je číst knížku ve 13 a něco jiného za x let. A v knihovně mám V zámku a podzámčí...

      Vymazat

Jestli vás zde něco zaujalo, tak budu určitě ráda za pár slov. Díky :)