Venku bylo dnes hodně pošmourné počasí, jako by krajina chtěla spát, ale slunce za mraky jí v tom stále bránilo, a tak jsem si řekla, že je ideální čas na první článek v novém roce.

Tento článek bude jak jinak než trochu rekapitulační. Na fotce je můj nový diář, hledala jsem něco jednoduchého a zároveň pěkného, žádné obrázky na obalu, formát A5, jednotlivé dny nejsou rozděleny na časy, což nemusím. Diář je také vcelku tenký, takže není tolik těžký. Je z levných knih za 70 Kč.

Rok 2018 byl pro mě ve znamení vcelku velkých změn. Rozešli jsme se s přítelem a já nastěhovala zpět k mamce. Také jsem potkala někoho nového. Někdy kolem Silvestra roku minulého jsem se tu na blogu dušovala, jak nově napsaná předsevzetí nezašantročím a na další nový rok si je tu pěkně zrekapituluji.  A světe div se, ten papír tu mám před sebou. Některé body mi teď příjdou naprosto nepodstatné anebo už vím, že je nejspíš nezrealizuji. Tak například, začít prodávat něco přes fler. Ale když se nad tím zamýšlím, já jsem nikdy nebyla moc kreativní typ co se rukodělných a podobných manuálních činností týká. Takže s tímto předsevzetím se letos rozloučím.

Pokud by vás zajímalo moje skóre, měla jsem celkem 13 předsevzetí, z toho jsem 5 splnila, 1 částečně a 7 jsem nesplnila. Mohlo by to vypadat jako neúspěch, ale já to tak neberu, protože jak jsem už psala, hodně věcí pro mě nebyly tolik důležité. A ruku na srdce, číslo 13 je docela vysoké.

Tím se dostávám k mému seznamu roku 2019 a asi se nevyhnu další zmínce o předsevzetích obecně, a to nejspíš proto, že kamarádka si dnes dala na sociální síť status „Hlavně si nedávejte žádná předsevzetí”. Problém předsevzetí je podle mně v tom, že jsou často moc přepálená. Takže, kdybych to měla říct za sebe, klidně si je dávejte, ale všeho s mírou a jen taková, která jsou důležitá pouze pro vás a pochází z vašich přání, ne z toho, co vidíte u okolí.

Co bych chtěla já letos splnit???

Seznam jsem stáhla alespoň na 9 bodů. O některé se s vámi podělím.

Blog

Chtěla bych nadále pokračovat v jeho psaní, ale ráda bych mu dala nějakou ucelenější formu a směr. Přeci jen, některé články jsou tu z roku 2013, pak byla velká pauza, teď soustavně (dá-li se to tak nazvat) píši něco kolem roku a půl. Na začátku jsme měla určité vize, jak to tu bude vypadat, pak jsem od nich upustila. Teď mi příjde, že je tu především velký deníčkový miš maš :) Ke mně tyto deníčkové zápisky asi patří, ale jak jsem psala, chtěla bych tady tomu dát aspoň trošku ucelenější rámec.

Méně je více

Nekupovat zbytečnosti a vše co vidím v obchodech a na internetu. Příjde mi, že člověk čím víc má a víc si toho pořizuje, potom toho stále víc a víc potřebuje. Ale týká se to i cestování. Tak například, tento rok byl perfektním příkladem, že tolik nezáleží, kam a jak daleko od domova cestuji, ale spíše s kým. A tak mám nejlepší vzpomínky na chvíle, které jsem trávila zde, na dosah několika desítek kilometrů od domova než na poznávací zájezd na Slovinsko (kde je sice opravdu moc krásně a byl to velký zážitek, ale v nejhezčích vzpomínkách mi zůstaly výlety zde po Brně - do Mariánského údolí, do zoo, do obory s daňky a muflony...).

Green peace předsevzetí

A poslední bod, o který jsem se rozhodla s vámi podělit, jsou green peace předsevzetí. Na tomto odkazu si můžete udělat vlastní 

https://zmenajsemja.cz/

Mně vyšlo toto:

Tímto je to asi zhruba vše, co jsem vám chtěla napsat. A jak jsem brouzdala těmi sociálními sítěmi, musím dát za pravdu jednomu mému známému:

„Hlavně se z toho života neposrat.”

Loučí se s vámi Irwin, která si po vánocích připadá jako Tučík z Gravity falls.