Zahrada - Jiří Trnka, 1962

Ahoj, tak pokračuji v mém knížkování pro děti. Myslela jsem si, že po Čarodějově učni už se asi dlouho tolik nenadchnu, ale měla jsem štěstí. Dostala se mi totiž do rukou Zahrada od Jiřího Trnky. A nedostala se mi do rukou nijak jinak, než že jsem si ji naslepo koupila. Ano, znovu jsem si pořídila dětskou knížku. Musím říct, že jako malá jsem si svou cestičku v knižním světě "vydobývala" sama (rodiče nejsou úplní knižní nadšenci) a teď si asi nahrazuji, co jsem nestihla :D

Jak začít. Vlastně je to úplně jednoduchý příběh o pěti klucích, kteří při cestě do školy (která nebyla obyčejná škola, kluci nechodili do žádné třídy a nikdo takovou školu ani nikdy neviděl) narazí na starou opuštěnou branku do tajemné zahrady. V ní najdeme zlomyslného kocoura, přemoudřelou velrybu, sádrového trpaslíka s dobrým srdcem a další zábavu.

Ono se to těžko popisuje, nejsem Jiří Trnka a navíc moje vyjadřovací schopnosti by mohly být minimálně desetkrát lepší, ale při vstupu do této zahrady máte pocit jako by jste byli v jiném světě. Je to hodně surrealistické, něco jako Alenka v říši divů česky a pro menší čtenáře, takže pořád hltáte dál a dál a jste zvědaví, co se bude dít. Proto myslím zaujme i starší, ne jen děti. V zahradě je to hodně poetické a vy si připadáte jako ti malí kluci, kteří zde zažívají malá velká dobrodružství. Já bych v ní třeba mohla být pořád.

Velikým plus je hromada obrázků (samozřejmě také od Trnky), které ještě více podněcují fantazii. Vždy mám radost, když narazím na něco tak pěkného v češtině, česká tvorba obecně je pro mě stále větší srdcová záležitost.

Kdybych to měla shrnout, vřele doporučuji, Zahrada je skvělá oddychovka s originálními nápady.

Ale momentálně mám strach, že už opravdu na žádnou dobrou knihu pro děti (a zároveň i pro dospělé) dlouho nenarazím. Kdyby jste měli nějaké tipy, budu moc ráda, když napíšete do komentářů.

malá ukázka ilustrace

Irwin